Nejvyšší správní soud se v nedávné době zabýval případem regionální zastavárny, která své služby masivně propagovala prostřednictvím letáku, jehož atraktivitu měla zvýraznit spoře oděná žena.
Ukázalo se, že erotický motiv není nijak neobvyklou součástí reklamy na zcela nesouvisející podnikatelské záměry (pneuservis, lesní pila, luxusní vozy, apod.) a společnost zjevně většinově tuto realitu přijímá bez námitek. Úkol ohlídat meze diskriminace ženského pohlaví ve veřejném prostoru tak zůstal správním orgánům.
A ty se v případě zastavárny přiklonily k závěru, že téměř nahá mladá žena byla pro danou reklamu využita jako pouhý sexuální objekt (byť sama s takovým využitím nepochybně souhlasila).
Správní orgány a soudy však v tomto případě chránily společnost jako celek, posuzovaly obsah reklamního sdělení z hledisek dobrých mravů, diskriminace pohlaví, snižování lidské důstojnosti, ohrožování mravnosti, prezentace prvků pornografie; jedná se o hlediska pro přípustnou reklamu dle platného zákona o regulaci reklamy. Konstatovaly, že předmětná reklama pohoršuje osoby s běžným morálním cítěním, cílí na sexuální pud příjemců, posiluje šíření nežádoucích stereotypních představ o ženách, má schopnost utvářet a formovat sociální realitu a ovlivnit pohled společnosti na svět.
Je žádoucí, aby byly ze strany justice vysílány signály tohoto typu, zdůrazňující, že v ČR sice plně respektujeme základní práva a svobody, ty však mají své hranice. V tomto případě má své hranice svoboda projevu.
Na závěr nutno připomenout, že uvedené dopadá pouze na daný konkrétní případ. Noční klub propagovaný vyobrazením atraktivních žen nebude na překážku většinové mužské společnosti, ani správním orgánům.