Počátkem června nabyl účinnosti nový zákon o evidenci skutečných majitelů, jímž stát kontruje různým způsobům zakrytí totožnosti osob ovládajících obchodní společnosti, zejména pokud se tyto hlásí k účasti do veřejných zakázek nebo figurují v potenciálně trestných obchodních schematech a transakcích.
Od počátku června se někteří akcionáři či společníci obchodních společností stávají pouhými pozorovateli okolního dění, byť řádně přítomnými, neboť jim byly odebrány hlasy.
Ustanovení § 54 dotčeného zákona totiž zakazuje výkon hlasovacího práva majiteli obchodní společnosti, který není zapsaný v evidenci skutečných majitelů.
Takový majitel, ač přítomen na valné hromadě, nesmí hlasovat a tudíž přijímat rozhodnutí valné hromady. K jeho hlasům se nepřihlíží. S trochou smůly pak může vzniknout situace, že valná hromada není schopna odhlasovat návrhy rozhodnutí vyžadující kvalifikovanou většinu hlasů, je-li smůly víc, nedosáhne valná hromada ani usnášeníschopnosti; pak nezbývá než závadný stav napravit a svolat náhradní valnou hromadu.
Zákon obecně stanoví, že skutečným majitelem je každý člen statutárního orgánu obchodní společnosti a dále každý, kdo má více než 25% podíl na jejím zisku (zjednodušeně řečeno).
Evidence skutečných majitelů je koncipována jako kvaziveřejná, některé údaje jsou veřejně přístupné, některé nikoliv, resp. jen kvalifikovaným osobám. Lze si tedy snadno zjistit, jak na tom s plněním evidenční povinnosti konkrétní právnická osoba je. Načasování účinnosti zákona není náhodné, mimo výše uvedené zákon rovněž zakazuje výplatu zisku osobám nezapsaným do evidence, a ta se obvykle schvaluje nejpozději do konce června každého kalendářního roku spolu s účetní závěrkou.