Přínosem této nelehké doby je masivní elektronizace, která zasahuje i do oblastí vyznačujících se tradičním konzervativismem – notářské služby.
Poslanecká sněmovna v současnosti projednává novelu notářského řádu zavádějící „elektronický notářský zápis“, čímž odstraňuje dosavadní sine qua non listinné podoby notářských spisů a v nich uložených dokumentů. V médiích se již nyní oslavuje blížící se možnost založit obchodní společnost za použití prostředků vzdálené komunikace, tzn. bez fyzické přítomnosti zakladatelů v notářské kanceláři.
Novela rovněž posouvá blíž k cíli elektronickou alternativu „úředně ověřeného podpisu“, který v ČR dosud nemá svůj plnohodnotý elektronický ekvivalent (ačkoliv by jím, dle převažujícího názoru odborné veřejnosti) mohl být kvalifikovaný elektronický podpis. Notáři napříště budou moci vygenerovat elektronickou doložku o ověření elektronického podpisu osoby, jejíž jednání je zachyceno na elektronickém dokumentu. Světlo světa tedy spatří původní elektronický dokument obsahující úředně ověřený elektronický podpis, tedy dokument, který nevznikl konverzí z listinné podoby do elektronické.
Pro posun do digitálního 21. století však musí učinit krok i druhá strana. Nezbytností bude vybavenost e-občankou (občanským průkazem s čipem), jejímž prostřednictvím dojde k identifikaci osoby jednající před notářem, a elektronickým podpisem, jehož prostřednictvím jednající osoba stvrdí projev své vůle. Elektronickým úkonům notáře se nadto dostane transparentní kontroly, když v Notářskou komorou vedené Evidenci ověřených podpisů a Sbírce dokumentů bude možné si za použití identifikačních čísel obratem ověřit platnost zápisu či doložky vyhotovené notářem.